Když jde o zdraví nás lidí, jdou všechny žerty stranou. Žertujeme jedině tehdy, když nám toto spolehlivě slouží, když je nám hej. Zato když se objeví problémy, nemáme třeba ani chvilku klidu a nedáme si pokoj, dokud se nám zase neudělá líp. A aby se nám zase líp udělalo, potřebujeme často odbornou lékařskou pomoc a/nebo aspoň nějaké léky, které napraví to, co se pokazilo.
A máme to štěstí, že když už potíže nastanou, máme se jak k potřebným léčivům dostat. Všichni víme, kam se máme obrátit, abychom je sehnali, a jak se k nim dostat. Co ale často nevíme, to je to, odkud se ony léky v lékárnách a zdravotnických zařízeních berou. Prostě se smiřujeme s faktem, že v lékárně dostaneme to, co potřebujeme, ale kde se to v té lékárně vzalo, to je nám docela jedno, to ignorujeme. Protože to není pro nás ani zajímavé, ani podstatné. Zejména pokud nám zrovna není dobře.
Ovšem ve skutečnosti i na tom, jak zdravotnictví léčiva získává, záleží. A to obvykle víc, než si my prostí laikové dokážeme představit. Ví se totiž z obalů takových léčiv a dalších materiálů, kdo který přípravek vyrobil, ale kromě této často zahraniční adresy je určitě důležité i to, jak a díky komu se ony prostředky dostaly až na místo určení. A to proto, že jde často o mimořádně citlivé přípravky, které se musí pečlivě skladovat a velice obezřetně přepravovat, aby se nepoškodily nebo dejme tomu i neznehodnotily. Protože léčiva musí mít naprosto dobře známý účinek, a kdyby se tento třeba i nepatrně změnil, mohlo by to někomu zkomplikovat jeho potíže a třeba i zabít.
A tak se nechává zásobování lékáren a dalších zdravotnických zařízení výlučně na těch nejlepších, dobře prověřených dodavatelích. Na těch, kdo mohou vždy zajistit požadované podmínky a kvalitu přepravy a skladování. A to samozřejmě není jenom tak nějaká dopravní firma. To jsou ti, na koho je spolehnutí.